Dubí

Město Dubí se rozkládá na úbočí Krušných hor na Teplicku v nadmořské výšce 350–450 m. Historie města sahá až do konce 15. století, ale největšího rozkvětu se Dubí dočkalo až ve století devatenáctém. Město v malebné krušnohorské krajině s výhledy na České středohoří se stalo nejen vyhledávaným výletním místem pro teplické lázeňské hosty, ale jeho rozvoj souvisel také se založením nových průmyslových podniků. Zasloužil se o to zejména továrník Anton Tschinkel. Mezi lety 1862–1879 se mu podařilo vybudovat z Dubí vyhledávané lázeňské město s reprezentativními Terezinými lázněmi. Dubí navíc získalo na přelomu století atraktivní architektonickou památku, a to kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí, který je novogotickou nápodobou kostela Santa Maria dell´Orto v Benátkách. Nechal jej mezi lety 1897–1906 vybudovat tehdejší majitel teplického panství, kníže Carlos Clary-Aldringen, a dnes je považován za nejseverněji položenou památku italského stavitelského umění.

Dubí se přesto stalo především centrem sklářského a keramického průmyslu. V roce 1864 zakladatel lázní Anton Tschinkel odkoupil tzv. Buschmühle, mlýn, na jehož pozemku vybudoval továrnu na porcelán a majoliku. Na tuto výrobu v roce 1885 navázala Míšeňská firma O. C. Teichert, která Tschinkelův podnik odkoupila a pod názvem Filliale Eichwald der Meissner Ofen – und Porzellanfabrik Specialität: Meissner Zwiebel muster in allen Variationensem zavedla do Dubí výrobu porcelánu v rokokovém tvaru a s již tehdy oblíbeným cibulovým dekorem. V zavedené produkci tzv. cibuláku dekorovaného kobaltem pod glazuru pokračoval od roku 1899 následný majitel dubské porcelánky Bernard Bloch (Eichwelder Porzellan – und Ofen – Fabrik Bloch & Co. Böhmen). O oblíbenosti cibuláku z Dubí vypovídají údaje z roku 1929, kdy se vyrábělo až na 257 tvarů v souboru s cibulovým dekorem. V roce 1938 přešla továrna pod správu Německé říše a o čtyři roky později už působila pod názvem Porzellan Fabrik Dr. Widera Eichwald. Po válce přešla továrna pod správu českého státu a od roku 1948 až do počátku 90. let byla národním podnikem.

V roce 1991 se firma opětovně osamostatnila jako akciová společnost Český porcelán. Těžištěm výroby stále zůstává tradiční porcelán s cibulovým dekorem, produkovaný v barevných variantách a celkem na více jak 850 tvarech. V roce 2009 společnost převzala také kontrolu nad výrobcem figurálního a dekorativního porcelánu, Manufakturou Royal Dux v nedalekém Duchcově. Dubská porcelánka se tak těší z renomé více jak 150-ti let nepřetržitého provozu. Od svého osamostatnění porcelánka každoročně pořádá Mezinárodní porcelánová symposia. Ta se záhy stala každoroční prestižní událostí, která se těší z velkého zájmu ze stran umělců a designérů z celého světa. Sympozia probíhají vždy střídavě a hlavním tématem se stává buď design hrnků, nebo malba kobaltem pod glazuru.

V bezprostřední blízkosti porcelánky v budově bývalé keramické továrny Riedel se nachází Experimentální keramická dílna ateliéru Design Keramiky, která byla založena ve spolupráci společnosti Český porcelán, a. s. a Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Vzniklo tak jedinečné zázemí, kde se pojí akademické teoretické prostředí s reálnou průmyslovou praxí. Studenti mají  možnost testovat své projekty v reálném prostředí oboru a podílet se na užší spolupráci v oblastech inovace výroby. V Experimentální keramické dílně se za podpory města Dubí pravidelně realizuje řada mezinárodních sympozií a workshopů.

Dům porcelánu s modrou krví

Z úspěšné spolupráce města Dubí a akciové společnosti Český porcelán vzešla myšlenka vytvořit společné zázemí pro prezentaci místní výroby porcelánu v rámci historie města Dubí. Vznikl tak nový prostor, Dům porcelánu s modrou krví, galerie, kulturní a turistické centrum města. Tato budova bývalého městského kina, kterou město revitalizovalo za finanční podpory Regionálního operačního programu Severozápad, skýtá zázemí pro stálou expozici přeshraničního projektu tzv. Porcelánové cesty. Tato pomyslná spojnice sdružuje města v Bavorsku a v Česku, která mají ve své historii i současnosti zakotvenou tradici výroby porcelánu. Ve stálé expozici Domu porcelánu s modrou krví tak najdeme ukázky produkce jednotlivých porcelánek v Podkrušnohoří od Karlových Varů až po Dubí, které je zatím poslední zastávkou Porcelánové cesty v Čechách a je mu zde věnovaná stěžejní část. Zázemí Domu porcelánu s modrou krví skýtá také prostor pro pravidelné výstavy zaměřené na současné mladé i renomované autory porcelánového designu.